Jedním ze symbolů Bruselu je Atomium. Brusel je hlavní město Belgie, neoficiální hlavní město Evropy, zároveň hlavní město Vlámského společenství a Valonsko-bruselské federace.
Cestovatelský průvodce o Atomiu praví: „Vzniklo u příležitosti světové výstavy Expo v roce 1958. Pravděpodobně je nejslavnější architektonickou dominantou Bruselu. Návrh belgického inženýra Andrého Watereyna - 165miliardkrát zvětšený atom železa - odráží posun tehdejšího světa do nového věku vědy a letů do vesmíru. A navíc vzdává hold tak důležitému metalurgickému průmyslu.“
Atomium údajně nebylo zamýšleno jako trvalá konstrukce, ale brzy se stalo velmi populární. V posledním desetiletí se zde odehrálo několik nákladných renovací. A tak ho můžete částečně projít dvěma způsoby. Výtahem přímo z přízemí vyjedete na vyhlídku a restauraci, nebo pěšky "tunely" s eskalátory do středové koule a poté, zpět k výtahu.
Během pěší prohlídky si prohlédnete "současnou" výstavu, která se momentálně koná, uvidíte i fotografie z historie stavby Atomia. Výtah přepravuje zhruba 20 lidí. My jsme na něj čekali asi dvacetiminutovou frontu.
Každá z devíti koulí jež tvoří pomyslnou krystalickou mřížku, má průměr 18 metrů. Koule jsou navzájem propojeny eskalátory v chodbách ve tvaru válce. Pět koulí s výstavními prostory je přístupných veřejnosti. Z nejvýše umístěné koule - sto metrů nad zemí – v níž je restaurace anebo z ochozu o podlaží níže je strhující panoramatický výhled na Brusel.
Miniatury i akvapark s obřími skluzavkami
V těsné blízkosti Atomia se rozkládá Bruparck, který je vyhledávaným cílem výletů rodin s dětmi. Samozřejmě byl i naším cílem. Jeho první oblíbenou zastávkou je Mini Europe, která nás provedla krajinou Evropské unie prostřednictvím více než 300 zmenšenin. Prohlédli jsme si v měřítku 1:25 budovy společenského a kulturního významu, například athénskou Akropoli, berlínskou Braniborskou bránu, budovu londýnského parlamentu, palác svatého Marka v Benátkách, šikmou věž v Pise nebo španělskou Sagradu Famílii, ale i Eiffelovu věž z Paříže. Náš Pražský orloj vyznívající v celém parku jako smutný „solitér“ bez hezkého exteriéru byl tak trochu „chudým příbuzným“.
Toto je miniatura centrálního bruselského náměstí Grote Markt - Grand Place.
Čůrající sošky dětí
Bruselský region s městskou zástavbou je bohatý historickým dědictvím. Maskotem města je Manneken Pis – nedílná atrakce města vysoká cca 30 centimetrů. Znázorňuje malého chlapce, ulevujícího si do nádržky. Půvab figurky vychází z bezpočtu fám a bajek, kterými je opředena.To čurající holčička takový věhlas nemá, ale půvabná se nám zdála o to více. Pro někoho možná prý trochu chlípná copatá soška, nazvaná v originále Jeanneke Pis, je ukrytá v nenápadné slepé uličce Impasse de la Fidélité.
Ve srovnání s bronzovým čůrajícím chlapečkem je socha děvčátka nejen podstatně méně známá, ale také výrazně mladší.
Umělec Denis Adrien Debouvrie ji vytvořil v polovině 80. let minulého století. Kdežto kamenné sošky chlapců podobných tomu, který dnes v bronzové podobě stojí nad kašnou na rohu ulic Rue de l'Etuve a Rue des Grands Carmes, tu stály od půlky 15. století, možná ještě o několik desetiletí dříve.
Nezapomeňme na Evropský parlament
A od sošek k architektuře. Moderní rozsáhlý komplex z oceli a skla se řadí ke třem sídlům Evropského parlamentu - voleného orgánu Evropské unie. Stálé sídlo má ve francouzském Štrasburku, kde se jednou měsíčně konají plenární zasedání. Administrativní centrum se nachází v Lucemburku a schůze výboru probíhají v Bruselu.
Sídlo Evropského parlamentu si můžete prohlédnout. Plán návštěvy je už vytvořen za vás: Stanice Evropa, nacházející se v budově bývalého vlakového nádraží Bruxelles-Luxembourg, je pro výpravu ideálním výchozím bodem.
V unikátním Parlamentariu zažijete Evropský parlament z nové perspektivy díky různým dynamickým multimediálním expozicím s pomocí osobního mediálního průvodce. Návštěva jednacího sálu „Hemicycle“ je příležitostí nadýchnout parlamentní atmosféru a prohlédnout si dějiště rozprav.
Interiér Domu evropských dějin
Vedle parlamentu sídlí Dům evropských dějin, v němž je prostřednictvím výstav a stálé sbírky vytvořena pokladnice společné evropské paměti, nabízí pohled do historie Evropy z různých úhlů pohledu.
Text a foto: Dáša Palátková
